Christmas Night Run 2015

"Mami, já chci medaili." Tak tato věta, vyslovená mým synem někdy v listopadu, nás dovedla na start Christmas Night Run 19. prosince 2015. Jakožto čerstvě zapálená běžkyně a máma, která chce podpořit sportovní ambice svého dítěte, jsem začala hledat nějaký pěkný závod, který by se konal do konce roku a kde je součástí medaile. V září jsem běžela Night Run na Letné a tak jsem koukla, jestli by ještě nějaký nebyl. A byl :)
Tréninku jsme moc nedali. Ve čtvrtek jsme se šli volně proběhnout 5km po sídlišti. Jen, aby věděl jaká je to vlastně vzdálenost. Čas pod 40 min, v kecacím tempu, vypadal slibně. V sobotu odpoledne mě synek nečekaně vyhnal na rychlé 2km za 11 min. A pak už jsme se vydali směr Rudolfinum, resp. FF University Karlovy, kde bylo zázemí závodu. Po prezenci jsme se potkali s Pavlem, mým běžeckým parťákem, který celou akci pojal jako společenskou záležitost a dělal nám vyloženě doprovod :) Díky Pavle!
Když jsme v tisícihlavém davu čekali na start, nevěřila jsem jaké je teplo. Opravdu by mě nenapadlo, že vánoční běh poběžím bez rukavic. Já, zmrzlina! Poslední fotky před startem a už se řadíme. Startovní čára je někde za rohem. Start! Posunujeme se ke startu a pomaličku vybíháme. Klasika.... propustnost cest je menší než dav. Pod nohama nám ubíhají první metry mokrých a kluzkých kočičích hlav. Klušeme, kecáme, sem tam někoho předběhneme nebo někdo předběhne nás. Prohlížíme si čepičky, parohy a kostýmy ostatních běžců. I Pavlova santovská čepička s pružinkou je povedená :D Blížíme se ke Štvanici a najednou nás pořadatelé hrnou na pravou stranu chodníku... proti nám už se vracejí první rychlíci! My ještě nebyli ani v půlce :D Na ostrově je trochu tma, kaluže, bláto, kluzko, ale běží se fajn. Malej poctivě hlásí každý kilometr, to jak mu na zápěstí zavrní hodinky, které jsem mu na závod půjčila. Prostě už je to běžec :) Vybíháme zpět na nábřeží a trochu se snažíme zrychlit. Zase jsem se moc navlíkla a je mi vedro, ach jo. Kdo by taky pár dní před vánoci čekal 7 stupňů! Poslední kilometr a stále přidáváme na tempu. Synek mě přidrzle hecuje ať přidám. Kousek před cílem nečekaně nasadil sprint. Vykulila jsem oči a řekla Pavlovi: "Já si tady předběhnu ty soby..." A sobíci odpověděli, že klidně a klusali dál :D Jestli slyšeli můj zoufalý výkřik "Mně uteklo dítě!", opravdu nevím.
Stíhačka nedopadla dobře.... Dohonila jsem ho až za cílovou páskou, už s medailí na krku. V ústrety mi zazněla věta: "Ahoj mami, co ti to tak dlouho trvalo?" Aby mé pokoření bylo dokonalé, zaslechl jeho hlášku komentátor a už ji opakuje do éteru. Takže pokud si mysleli, že čip dostalo dítě, tedy slabší článek rodinného týmu, tak v našem případě se spletli :D
Veselé vánoce! :D