Baroko

03.09.2017

To je tak, když vám z ničeho nic v pátek odpoledne cinkne SMS od parťáka: "Náhodou nemáš s sebou věci na běhání?" A bylo jasné, že si konec dovolené zpestřím závodem na 10 km v rámci Baroko maratonu. Radimovi s Lenkou totiž vypadl z týmu běžec na nejkratší trať. Na Baroko jsme se chystali tak jako tak, protože jsem synka přihlásila na Barokáček, tedy 4,2 km dlouhou trať.

Celý pátek pršelo a podle toho vypadal terén. A já mám s sebou jen silničky. Nedá se nic dělat, snad se nezabiju. Ráno je dost chladné a tak otálím s převlékáním do běžecké sukýnky. Aspoň, že mám bundičku. Procházíme zázemí závodu a zdravíme se s přáteli. A najednou už Radim startuje na maraton. Po chvilce Lenka vyráží na půlku a už se rozcvičuji a zahřívám já. Hrdinně odkládám bundičku :D Start! První kilometr je kolečko kolem louky. Běží se svižně, ale stíhám. Pak alejí, kde povzbuzuje i skupinka starších lidí. Asi devadesátiletá paní na vozíčku je ve svém nadšení naprosto kouzelná! Zamávám a s úsměvem běžím dál. Do prvního kopce to jde dobře. Přecházím do chůze, jako většina závodníků kolem mě. Až na vrchol se tak nějak předcházíme a předbíháme, jak kdo zrovna může. Jsem přesvědčena, že jsem stejně jedna z posledních. Na kopci, přesně na 5. kilometru je stolek s vodou. Tak, půlka za mnou a už to bude jen dolů 😊 Ne tak docela, ale seběh lesem jsem si užila a na následujících čtyřech kilometrech předběhla sedm závodníků. Nevídané!

Běží se mi dobře. Na rovince v lese předbíhám ještě pár závodníků a blížím se k cílové louce. Do konce závodu zbývá kilometr a jako by mě někdo praštil po hlavě. Najednou nemůžu nic! Nemůžu dýchat, běžet a snad ani myslet. Je mi vedro a chce se mi omdlít. Oběhnout louku se zdá být nadlidský výkon. Pomalu se sunu vpřed. Asi 500m před cílem se ke mně přidává syn. "Mami, nemohla bys běžet trochu rychleji?" ptá se mě. "Ne, nemohla." Cílová rovinka je nekonečná. Myslím, že jsem ji zdolala jen díky fandění a podpoře svých dětí. Při zpětném pohledu do enda vidím, že desátý kilometr byl v tempu pod 6 min/km a cílem jsem proběhla 5:27! Subjektivně jsem tu rychlost vůbec nevnímala. Zato jsem pak velmi dobře vnímala, jak je mi zle. Ale i to k běhání patří. Než doběhl Radim, byla jsem v pohodě. V týmech jsme byli sice poslední, ale i tak jsme si Baroko užili 😉

Vytvořte si webové stránky zdarma! Tento web je vytvořený pomocí Webnode. Vytvořte si vlastní stránky zdarma ještě dnes! Vytvořit stránky